Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hubertská zábava očima 3.A....

13. 12. 2017

 

Spousta z vás, čtenářů, jistě na letošní Hubertské byla, ale předpokládám, že jen málokdo si dokáže představit náročnost organizace a příprav vůbec. Proto jsem se rozhodla přiblížit vám alespoň střípek ze zákulisí.

Zábavu jsme pořádali celý ročník dohromady, a proto se nám starosti značně zmenšily.

Měli jsme také velké štěstí, že se do příprav opřeli se zápalem páni profesoři a pevně stanovili funkce. Takže stačilo zjistit si úkoly a pustit se do práce.

Každý člen organizačního týmu měl za úkol sehnat co nejvíce věcí do soutěže o ceny. Snažili jsme se, co to šlo a obíhali obchod za obchodem a firmu za firmou. Nakonec jsme nashromáždili téměř 300 cen a několik kusů zvěřiny. Což není vůbec špatné! Čas se nachyloval, přípravy vrcholily, ale to velké finále bylo teprve před námi.

V pátek ráno jsme si všichni trochu přivstali, abychom v aule doladili poslední detaily, a už jsme utíkali do lavic, přetrpět si pár hodin výuky. Naštěstí nás kantoři vcelku šetřili s ohledy na večerní akci. Konečně se odzvonil konec školy. Odpoledne měl každý jiný program. Někteří převáželi tombolu a jiní horečně očekávali, kdy padne pátá hodiny a všichni se sejdeme v Uffu k nácviku.
Kvůli skládání pódia se nácvik nepatrně opozdil a my, trubači, jsme byli ještě netrpělivější. „Povede se nám zahrát vše čistě a bez kiksů?“ ptali jsme se sami sebe. Zkusný pochod Hubertovy družiny se vydařil a neúprosně se blížil čas, kdy to bude naostro.
S půl osmou se začali trousit první návštěvníci. Kontroloři lístků i bodyguardi se začali zapracovávat do funkcí a podzemní garáží se linuly poslední zkusné tóny borlic a lesnic. Ze sálu už jsme slyšeli směsici veselých rozhovorů a výlevů z nečekaných setkání. Začínali jsme tušit, že nálada je na správné vlně.

Odbila osmá hodina a Hubertova družina stála připravená před sálem. Hlučící dav utišila uvítací fanfára a Hubert s Diankou vešli do sálu. Všechny oči na nich visely, ale také pokukovaly po zvěřině. Kdo si asi odnese domů laně, kolouchy a čuníky houpající se na nesených kůlech? Průvod předvedl bez chybiček nacvičené kroky a naši řečníci se bez známek nervozity pustili do proslovu.
Všechno se zdařilo a lidé se bavili dál. Pípa pracovala na plné obrátky a lístečky do soutěže o ceny se prodávaly jedna báseň. Schopní prodejci udali všechny a penízky se nám kutálely do společné kasy, která byla samozřejmě po celý večer urputně střežena. Skvělá kapela vyhrávala a parket se plnil k prasknutí. Všichni si večer evidentně užívali.

Lehce po půl dvanácté se nastoupilo k výdeji zvěřinové tomboly, který se povedlo odbýt rychle, což je z mého pohledu velké plus. Silní nosiči kusy naložili do aut překvapených výherců a pokračovalo se v plesání. Program trval asi do dvou hodin, kdy se většina osazenstva odebrala do svých domovů s hromadou cen v náručích. My jsme pomohli personálu Uffa s úklidem a spěchali do teplé postýlky, dát odpočinout utancovaným nožkám.

Pokud jde o můj názor na vydařenost akce, tak dávám za jedna! Nemůžu dát jedna s hvězdičkou, protože tu hvězdičku si šetříme na maturitní ples letošních čtvrťáků, kde plni zkušeností doladíme poslední nedostatky!
Moc děkujeme všem lidem, kteří nás potěšili svou přítomností, a velký dík patří našim třídním, bez kterých bychom asi jen těžko zvládali vše ukočírovat.

 

Za 3. A Ivana Marková